Krkonoše - výlet na Klínové boudy a Klínový důl

Krkonoše - výlet na Klínové boudy a Klínový důl

Krkonoše - Ze Špindlu na Klínové boudy a Klínový důl

Pár slov úvodem

V minulém vyprávění jsme spolu vyrazili ze Špindlu na Labskou boudu (odkaz zde). A abychom poznali Krkonoše trochu více, vypravíme se dnes pro změnu na opačnou stranu východním směrem a celou trasu si o kapičku natáhneme. Půjdeme se mrknout na Klínové boudy a poté se necháme vtáhnout až do Klínového dolu... Těšíte se? Pokud ano, musím vám hned na začátku říct, že nás na konci této túry budou trošku bolet nohy, ale to nám starým otrlým turisťákům přece vůbec nevadí. Takže, tři, dva, jedna, let's go! :-) 

Lanovkou Svatého Petra na Pláň

Stejně jako minule si to hned na začátku kapičku usnadníme a využijeme výhod moderní doby.  Zajdeme nejdříve na lanovku, ovšem tentokrát nikoli na Medvědín, ale lanovku Sv. Petra, která nás vyveze až na Pláň (1185 m. n. m.). Odsud máme krásný výhled na okolí a na Špindl, který se teď nachází dole pod námi. Rychle se zorientujeme v mapě, dáme si něco na posilnění a můžeme vyrazit. :-)

Pořád po zelené až na Klínové boudy

Mapa nám udává jasný směr - máme jít pořád po zelené značce a po necelých pěti kilometrech dorazíme na Klínové boudy. Nemáme sebemenší důvod mapám nevěřit, takže plni očekávání vyrážíme vstříc novému dobrodružství. Na obloze se lehce honí mraky, ze kterých občas vysvitne sluníčko a prosvítí zdejší krásnou krajinu.

Počasí nám tedy přeje, procházíme kolem Boudy na Pláni a po chvíli se ocitáme v tajemném lese, kde na nás zpoza stromů opět střídavě vykukává slunce. Zároveň zde pociťujeme příjemný horský chládek, který se prolíná s místním horským vzduchem, což nám dodává obrovskou energii a duševní pohodu.

Po chvíli vycházíme z lesa ven a před námi se otevírá rozmanitá krajina spolu s pěkným výhledem do zdejších kopců. Zůstáváme jen tak stát a vychutnáváme si tuto úžasnou podívanou. Nelze si zároveň nevšimnout malého dřevěného můstku, který se stal nedílnou součástí zdejšího prostředí.

Klínové boudy

Po chvíli přecházíme můstek a pomalu scházíme do údolí, kde opět začínáme stoupat do kopce a těsně před jeho vrcholem konečně přicházíme ke Klínovým boudám, u kterých nás vítá cedule s nápisem OTEVŘENO. No pecka! Jdeme na jedno! Uvnitř nás vítá příjemná mladá slečna, která nám ochotně natáčí  tmavá pivka a my si je s velkým vděkem vynášíme ven na terasu, kde se usazujeme ke stolu. Po chvíli si k nám přisedá jedna paní, se kterou se dáváme do řeči. Ptá se nás, zda víme, že necelé tři kiláky odtud stojí Friesovy boudy, ve kterých se nachází soukromý pivovar s výborným pivem. Koukáme na ni s otevřenou pusou a pouze krčíme rameny. Ona nám dále v klidu vysvětluje, že to je kousek od turistické trasy ke Klínovému dolů, kam máme namířeno, takže se tam máme určitě zastavit a dát si i oběd, skvěle tam prý i vaří. No, je rozhodnuto, půjde se pěkně ještě do pivovaru... Nedá se nic dělat.

Vzhůru do pivovaru Friesovy boudy

Neznámá paní tedy právě způsobila hotový poprask - chytáme obrovskou slinu, takže rychle zvedáme kotvy a svižným tempem pokračujeme až k rozcestí U Klínových bud, kde prudce stáčíme směr po modré doprava k vysněnému malému soukromému pivovaru. Opět se nám zde naskytuje nádherný výhled do celého údolí, kterým jsme před chvílí procházeli.

Pivovar Friesovy boudy

Po chvíli scházíme dolů a už z dálky na nás rudě září penzion Andula, ve kterém se nachází "náš" minipivovar Friesovy boudy s vlastním pivem Fries. Přecházíme další (dnes již druhý) dřevěný můstek a usedáme ke stolu venku na terasu. Za chvilku přichází číšník a hned si objednáváme steaky a světlé dvanáctky Fries.  Po chvíli máme pivka na stole a ihned je do sebe klopíme. No skvělé! Panečku, tak tomu říkáme výborné pivo! Neuteče ani pět minut a už si vychutnáváme další pivko všemi doušky. Fakt paráda. Po chvíli máme na stole i jídlo, které se honosí opravdu lahodnou chutí. Po jídle se chystáme zaplatit a odejít, jenže číšník s lišáckým úsměvem povídá: "Pánové, máme ještě výbornou polotmavou třináctku."  No... docela podpásovka, ale taková nabídka se přece nedá odmítnout. Nicméně, všichni se po chvíli shodujeme, že ta třináctka má skutečně něco do sebe a rozhodnutí ji ochutnat bylo naprosto správné. Dopíjíme tedy třináctečku a pak už opravdu zase pokračujeme dále v naší cestě stále po modré značce směrem dolů, až ke Mramorovému lomu.

Kouzelně zakletý Klínový důl

Po necelé hodině cesty dorážíme na místo. Mramorový lom se nachází na nejjižnějším místě dnešního výletu, proto se musíme odtud opět vydat na sever po zelené značce a po chvíli se zčistajasna ocitáme přímo v Klínovém dole. Náhle jsme doslova očarováni, až z toho po chvíli zabloudíme... 

Ano, a to doslova. Ten důl nás doslova pohlcuje a uhranuje. Namísto toho, abychom po chvíli odbočili na lesní cestu s vyznačenou trasou, pokračujeme stále rovno přímo do jeho středu kolem Klínového potoka.

Fascinovaně fotím všechno kolem, až najednou zjišťujeme, že se nacházíme přibližně tři kiláky mimo turistickou cestu a musíme se vrátit, ale vůbec nám to nevadí, protože to tady stojí opravdu za to.

Po celou dobu našeho bloudění nám Klínový potok nabízí úžasnou podívanou na jeho malé jezy a průtoky...

Nikde nepotkáváme ani živáčka, a proto na nás důl působí až nadpřirozeným dojmem. Takové ticho a pohodový klid již v dnešním světě člověk jen tak nezažije. Po chvíli se vracíme zpátky na začátek Klínového dolu k Hranostají skále a odtud  se vydáváme dále po již zmiňované zelené na Krásnou pláň. 

Od Hranostají skály na Krásnou pláň

Tak tohle nechceme. Opravdu toto si nepřejeme ani v tom nejhorším snu... Držíme v ruce mapu a nevěřícně do ní zíráme... "Cože???  To máme jako teď jít dva kilometry do kopce s více jak dvě stě metrovým převýšením??? Ne, to je nějaký omyl přece...", říkáme si. Realita je ovšem neoblomná a nakonec přijímáme fakt, že nám nic jiného nezbývá. Takže jdeme, šup nahoru, ať už jsme tam! Foťák mi plandá kolem krku, kopec se neustále zvětšuje, smrtelný pot nám teče po čele a občas i trošku zaklejeme... Ne, tohle fakt nechceme... Asi po subjektivním týdenním stoupání jsme konečně nahoře, rychle se otáčím a pořizuji jednu fotku na památku. Na tohle totiž vážně do konce života nezapomeneme. Výlet na Sněžku je proti tomuto procházka růžovým sadem, bez debaty.

Z Krásné pláně hurá na Labskou přehradu

Cítíme, že toho máme v nohách opravdu hodně, proto jsme vděční, že zase chvíli jdeme z kopce. Procházíme asi kilák lesem a potkáváme další (dnes již třetí) můstek. Paráda, nějak si v nich začínáme libovat, můstky jsou prostě úplně nejvíc super. :-)

Pokračujeme lesem stále dál po kamenité cestičce a našimi těly začínají prostupovat velmi příjemné pocity z dnešního výletu. Celá ta okolní příroda byla dnes neskutečně  fantastická, počasí bylo super, byli jsme v soukromém pivovaru, Klínový důl nás pohltil, pak jsme vyšli obrovský kopec... prostě wow. :-)

Po chvíli jsme z lesa venku a ocitáme se u Michlova mlýnu u silnice odkud hodláme pokračovat kolem řeky Labe na Labskou přehradu. Čeká nás teď opět trocha toho stoupání, ale zároveň víme, že se již pomalu blížíme do finále, takže nám to zase tolik nevadí.

Zanedlouho se před námi začínají objevovat sloupy vysokého napětí a poté začínají být stopy civilizace čím dál více patrnější.

Labská přehrada a západ slunce 

Nemohli jsme si to snad naplánovat líp. Přicházíme k Labské přehradě a slunce se zrovna pomalu chystá odejít ke spánku. Pokouším se o nějaké fotky a zároveň se tou nádherou opět všichni opíjíme.

Postupně obcházíme celou přehradu, poté se ještě opodál naposledy otáčím a pořizuji poslední fotku dnešního výletu. Pak už následuje definitivní návrat do Špindlu a zasloužený odpočinek.

Pár slov závěrem

Uf, dneska to teda byla docela fuška, co? Ale to už přece k turistice patří.  No, a příště můžeme třeba vyrazit z Harrachova na Sněžné jámy. Co vy na to? :-) A líbil se vám dnešní výlet se mnou? 

Mapa trasy:

Dnešní trasa měla celkovou délku 22,4 km a to s docela hodně převýšeními, takže doporučuji vyrazit už dopoledne, abyste to do večera v pohodě stihli. Výlet hodnotím jako středně náročný.

Odkazy a galerie:

Kompletní galerii fotografií najdete pod článkem nebo v odkazu přímo do sekce galerie zde.