Krkonoše – Ze Špindlu na Labskou boudu
Špindlerův Mlýn - střed Krkonoš
Krkonoše patří bezesporu mezi nejkrásnější pohoří v České republice. Mají celkovou rozlohu 71 800 ha a jsou velmi oblíbenou turistickou oblastí. Středem Krkonoš je město Špindlerův Mlýn, který vám nabídne opravdu nespočet zábavy, jako jsou např. lyžařské vleky, lanovky, hotely, restaurace, půjčovny lyží a snad úplně všechno, na co si jen vzpomenete. Díky jeho poloze je ideálním výchozím místem pro nejrůznější procházky, výlety a túry. My se dnes vydáme na jednu z nich, vezmu vás sebou k Labské boudě. Takže si sbalte batůžky a jdeme na to. :-)
Nejprve lanovkou na Medvědín
Velkou výhodu nám poskytne lanová dráha Medvědín (odkaz zde), která nás vyveze až nahoru na vrchol s překvapivým názvem... Medvědín (1235 m n. m.) odkud se nám bude šlapat mnohem líp. Co si budeme povídat, v činžáku taky nejdeme pěšky do osmého patra, když dole vedle nás stojí výtah. :-)
Z Medvědína na Vrbatovu boudu
Tak, jsme nahoře, vytahujeme mapu a zjišťujeme, že nejprve musíme po červené značce k Vrbatově boudě. Jupííí, vyrážíme! Hned na začátku nás příjemně překvapí uměle zhotovený dřevěný chodníček, na který navazuje přírodní lesní cesta, ze které po chvíli sejdeme na silnici. Odtud po naší levé straně máme překrásný výhled na okolní hory a údolí. Každý milovník fotografování si tady přijde na své a začne fotit o sto šest, místní krajina k tomu přímo vybízí.
Jdeme chvíli po silnici nahoru, když najednou skrze mraky vyleze sluníčko a prosvítí vzdálené hory. Neleníme, zamíříme foťákem přímo na něj a zmáčkneme spoušť. Fotka je na světě.
Pokračujeme po cestě dál a za chvíli dorazíme k Vrbatově boudě, kde máme možnost dát si něco k občerstvení.
Kolem vojenských opevnění
Kousek od Vrbatovy boudy potkáme několik lehkých vojenských opevnění, která byla vybudována v letech 1936 - 1938 proti tehdy se rozpínajícímu nacistickému Německu. Jak víme z historie, nikdy nebyla použita...
Pančavský vodopád
Opouštíme vojenské pevnosti a jdeme se podívat k Pančavskému vodopádu. Jedná se o nejvyšší vodopád na území Česka. Měří 148 metrů, ale přístup k němu je omezený, takže vidíme pouze jeho nejhořejší část jako na této fotce.
Labská bouda
Asi po patnácti minutách další chůze se před námi objeví samotná Labská bouda, která už na dálku zcela nepochybně vyvolává velké emoce (zda pozitivní, či negativní ponechám pouze na vás). Osobně mi dílo připomíná nevkusný styl totalitního komunistického režimu, který absolutně nezapadá do jinak opravdu malebného prostředí. Do dnešní podoby byla bouda přestavěna v roce 1975 a na sklonku roku 2007 skupina ochranářů usilovala o její zboření. Nicméně v létě 2011 bylo definitivně rozhodnuto, že nadále zůstane nedotčena. Bouda se nachází v nadmořské výšce 1340 metrů a stavba samotná vypadá opravdu giganticky. Je tak obrovská, že by zde Stanley Kubrick mohl klidně natočit jeho film Osvícení. Necháváme teď emoce plynout stranou a užíváme si pohledy na okolní krajinu, opravdu krása. A co naplat, když už tady ta bouda stojí, s chutí si uvnitř lupneme pivko a můžeme směle pokračovat v naší cestě. Dostává se nám na výběr z více možností, buď pokračovat po modré trase Labským údolím zpět do Špindlu, nebo se můžeme vydat dále po zelené směrem k Martinově boudě.
K Martinově boudě
My si dnes vybereme cestu po zelené, neboť si troufám říct, že následující úsek patří k tomu nejhezčímu z dnešního výletu. Od Labské boudy vyjdeme ještě kousek nahoru a v tu ránu se pod námi rozprostřou Krkonoše jako na dlani. Wow! To je prostě nádhera...
Pokračujeme nahoře po kamenitém chodníčku a napravo od nás se kocháme neskutečně krásným výhledem. Dochází nám slova...
Po asi 2,5 kilometrovém úseku se před námi objeví Martinova bouda a my se pomalu začínáme těšit na dobré jídlo. Po chvíli již dorazíme na místo a dáváme si opravdu chutné porce za lidové ceny. A to myslím zcela vážně bez ironie. Pokud tudy někdy půjdete třeba s rodinou, určitě se sem zastavte. Doporučuji všemi deseti.
Okolo Medvědí boudy zpátky do Špindlu
Po dobrém jídle chvíli posedíme a následně pomalu vyrážíme zpátky do Špindlu. Je to už stále z kopce a po cestě ještě míjíme Medvědí boudu, která se nachází v jednom pěkném údolí. Pomalu se blíží večer a my se vracíme s velmi hezkými zážitky zpátky do města.
Pár slov závěrem
Tak co? Líbil se vám dnešní výlet? Pokud ano, rád vás příště zase provedu nějakou zajímavou krajinou. Budu se moc těšit. :-)
Mapa trasy:
Celá trasa má délku 13,5 km a dá se ujít i s přestávkami pohodovou chůzí do pěti hodin. Takže klidně vyrazte až po obědě, večeři určitě stihnete. Výlet řadím mezi méně náročné.
Odkazy a galerie:
Kompletní galerii fotografií najdete pod článkem nebo v odkazu přímo do sekce galerie zde.
